Kritická infrastruktura a její definice v současné legislativě

 

Jak vyplývá z ústav členských států zemí Evropského společenství, hlavním úkolem jejich vlád je zajištění suverenity, rozvoje země a bezpečnosti občanů. Česká republika, stejně jako další vyspělé státy, se aktivně zabývá možným ohrožením obyvatelstva, zranitelností hospodářských subjektů, zabezpečením základních funkcí státu a životních potřeb občanů, a to zejména v krizových situacích.  Ochranu životů, zdraví lidí, majetku či životního prostředí však není možné zajistit bez správného fungování systémů, které tvoří fyzické a kybernetické zázemí státu - kritické infrastruktury.

Kritická infrastruktura je mezinárodní fenomén, a teroristický útok na kterýkoliv stát může mít za následek zničení infrastruktur v širokém geografickém rozsahu. Je proto nezbytné zabezpečit fungování kritických infrastruktur jak autonomně, na úrovni jednotlivých národních států, tak s ohledem na právě výše uvedenou propojenost. V dnešní globální společnosti je také potřebné zabezpečit, aby jednotlivé státy při ochraně kritických infrastruktur spolupracovali - právě z důvodu vzájemné zranitelnosti a propojenosti těchto systémů. Evropská unie upravuje tyto oblasti řadou dílčích směrnic a členské státy, včetně České republiky -  si je v rámci národní legislativy implementují, přičemž každý stát si volí vlastní způsob a rozsah.

Aby stát mohl zajistit výše uvedené funkce za všech okolností, jak za „normálních“ tak i kritických podmínek, musí mít k dispozici prvky, vazby a toky systému státu, které jsou základem jeho schopnosti dosáhnout za každé situace stability a nastartovat další rozvoj. 


 

Dle nařízení vlády České republiky č. 432/2010 Sb.o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury je průřezovým kritériem pro určení jejich prvků hledisko: 

  • obětí s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než 2.500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin,
     
  • ekonomického dopadu s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu, nebo
     
  • dopadu na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125.000 osob.
 

ZÁJEM JE ZEJMÉNA O:

  • snížení zranitelnosti,
  • ochranu lidí a kritických zdrojů a systémů, na nichž závisí existence společnosti,

  • vytvoření podmínek pro prevenci a zajištění připravenosti na zvládání narušení kritické infrastruktury jako součástí programu rozvoje území,

  • zabezpečení práv občanů na pomoc v případě narušení kritické infrastruktury a zajištění jejich informovanosti o připravených opatřeních k řešení krizové situace, o jejich odpovědnosti, o tom, jak mohou pomoci v prevenci, a jak by měli reagovat na vzniklou situaci.
cooling-towers-of-a-nuclear-power-station.jpg
 

ZÁVĚR

Kritickou infrastrukturu tvoří prvky nebo systémy prvků (stavby, zařízení, prostředky nebo veřejná infrastruktura) a jejich provozovatelé. Narušení funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu.

Průřezová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury:

  • hledisko zdravotního postižení osob,
     
  • hledisko ekonomických ztrát,
     
  • hledisko omezení poskytování základních služeb obyvatelstvu.